|
O SKLÍPKU: V příjemném prostředí místní fary najdeme místnost zvanou "sklípek".
Slouží k setkávání po mši, sportu nebo k různým oslavám. K dispozici jsou teplé i studené nápoje a i něco malého slaného či sladkého k tomu.
Pravidelné výstavy fotografií nebo různých uměleckých děl zpestřují atmosféru vkusného místa.
Ve farním sklípku se střídají různí fotografové, umělci
a malíři, kteří mohou svá DÍLA po výstavě darovat CHARITĚ, od níž si je můžete koupit a udělat tak radost nejen sobě,
ale i pomoci potřebným.
VÝSTAVY:
XVI. Exercicice na moři
 
 
XV. Antarktida - P. Krzysztof Dedek
Zahájení výstavy fotografii P. Krzysztofa Dedka z jeho cest na Antarktidu se konalo v sobotu
14. června. Autor připravil také promítání fotografií a zajímavou besedu, při níž se rozdělil o své
zkušenosti a zážitky ze svých cest na plachetnici. Vystavované fotografie bude možno koupit během aukce, jejíž
výtěžek bude věnován domažlické charitě.
 
 
 
XIV. Život na venkově - p. Mleziva
Cyklus fotografií z venkovského života zachycuje zvyky, tradice, ale i současné cestování občanů z Nevolic.
XIII. Hledání - Slávka Štrbová
Vzpomínáte ještě na ty doby, kdy jsme neměli
všechny tyto digitální hráčky, kterým dnes říkáme foťáky? Kdy
člověk musel vědět, co znamená
clona, expozice, závěrka nebo ISO (v naší části
světa spíše DIN). Měl dopředu
spočítáno kolik
fotek si může dovolit, kolik ho bude stát vyvolání
filmu a udělání fotek. ... více
XII. Žraloci - Renáta Šnebergerová
Renáta Šnebergerová patří mezi začnající
podvodní fotografy. Potápí se od roku 2000 pod
certifikací PADI
a současně ukončuje kurz
Divemaster, příští rok se pokusí ukončit
instruktorské zkoušky. Fotografie, které
pořídila pod mořskou hladinou. Při této příležitosti
jsme se jí zeptali, jak obtížné je toto focení? ... více
XI.Madeira: Pavla Popelková
 Tentokráte svá díla
z Madeiry představila Pavla Popelková, které jsme
se na úvod našeho minirozhovoru zeptali,
zda je to
tvoje první výstava nebo máš již s vystavováním
nějakou zkušenost?
S vystavováním fotografií zas tak velké zkušenosti
nemám. Asi dvakrát jsem měla vyvěšené nějaké
fotografie
na chodbách Gymnázia J.Š.Baara, ale
výstava jako taková je tahle mojí první. A proto
bych ještě jednou ráda
Z kolika fotografií a podle čeho jsi vybírala?
Fotek bylo hodně, nevešly se ani na CD, ale
přiznávám, vybrat jich deset bylo opravdu těžké.
Dost často, klidně
i několikrát za den, jsem
s rodinou vysedávala u počítače a říkala jsem si, že
by tahle mohla být ta pravá. Vybírala
jsem fotky za
účelem ukázat kontrasty Madeiry. Hory, zima;
Moře, teplo. A to že tam bylo krásně. Doma jsme
jich vybrali třicet a tu desítku, která teď visí
v rámech, mi pomohl vybrat pan učitel Matějka.
Když by ti někdo nabídl, že stačí říct místo, kde
chceš fotit a okamžitě bys tam mohla odjet, tak
jaké místo by sis vybrala a proč?
Zase to vypadá jako propagace Madeiry, ale v době
našeho pobytu se jela Rallye Madeira. Zde jsem si
poprvé vyzkoušela, jak je těžké fotit auta v plné
rychlosti a velmi mě to zaujalo. Takže asi kdybych
si měla vybrat, kam bych jela, vyrazila bych se
svým foťákem, stativem, prázdnou kartou a plnou
baterkou na královnu motosportů formuli 1 do
Francie…
X. Digitální úprava fotografií: Jaromír Tippl
   
IX. Fotky z mých cest: Ing. Petr Jankovec
snímky našeho redakčního fotografa Petra Jankovce s názvem „Na cestách“.
Při této příležitosti jsme
mu položili několik
otázek:
Jaké fotografie jste pro výstavu vybral a proč?
Na výstavu jsem vybral fotky z mých cest a výletů:
Alpy, Itálie, Vavřineček...Nevěřil bych jak je těžké
vybrat 10 fotek na nějakou výstavu.
Čtenáři Vás znají i jako fotografa Farních listů,
příležitostí na focení máte tedy více než dost.
Přesto určitě máte oblíbenější a méně oblíbená
témata...
Nejradši fotím Elišku a Terezku, to jsou mé top modelky. Lukáš se jako typický fotograf nerad fotí.
Asi nejradši fotím děti a lidi co se smějí. Pokud
někoho fotím, tak chci na něm jediné, aby se usmál.
Tento rok jede naše parta do Alp, kam už se i jako
fotograf těším.
Fotíte na digitál, takže se nabízí otázka, do jaké
skupiny patříte - zda mezi ty, kteří mají plný
počítačový disk fotografií nebo stohy vypálených
CD nebo jste konzervativec a nejraději listujete
alby?
Máme tři děti a ty si rádi prohlížejí fotky. Proto se
snažím pravidelně doplňovat naše alba novými
fotkami.
A co děti, už také zkouší mačkat spoušť?
Lukáš před rokem zdědil můj starý digitál. Myslím,
že ho to baví a to je hlavní. Na výstavě měl
také fotky.
VIII. Řím a Vatikán: Marie Johánková
Ve farním sklípku je k vidění deset snímků z Říma a Vatikánu, které pochází tentokráte od Marie Johánkové,
učitelky domažlického gymnázia, které jsme před zahájením výstavy položili tři otázky.
Proč jste si vybrala zrovna fotografie Říma a Vatikánu?
Řím i Vatikán jsem již třikrát navštívila a pokaždé z nich měla jiné zážitky.
Byla jsem tam i v ty dny, kdy umíral papež Jan Pavel II. Atmosféra, která v tu dobu byla ve Vatikáně, je nezapomenutelná.
Fotíte na klasický fotoaparát nebo digitální? Kolik tak odhadem ročně nafotíte snímků?
Již od mala je focení mým koníčkem. Posledních sedm let fotím na klasický kompaktní Canon.
Loni jsem si pořídila první digitál - zrcadlovku Olympus E 500. Nikdy jsem své nafocené snímky nepočítala,
ale ročně jsou jich jistě stovky.
Kdybyste měla týden a mohla kamkoliv vyrazit a fotografovat, co byste si vybrala a proč?
Pro mne je každé místo námětem k focení. Ať pojedu kamkoliv, vždy fotky přivezu. Mám radost z každého podařeného snímku.
Týden volna na focení, to je pro mě utopie. Ale kdyby jen přece, kdo ví, zda bych opět nezajela do Říma.
VII. výstava: Petr Matějka
Stěny farního sklípku budou v listopadu zdobit
fotografie Petra Matějky, učitele, turisty a vedoucího
fotografického kroužku, kterému jsme před instalací
výstavy položili několik otázek:
Od kdy se věnujete focení?
Fotografuji od svých deseti let, kdy jsem se
zapůjčenou dvouokou zrcadlovkou Reflecta zhotovil
své první snímky. K této zálibě mě přivedl můj děda,
který fotografoval od svých dvaceti let na tehdy
používané skleněné desky.
Máte nějakou oblast, kterou rád fotíte?
Ano a souvisí to trochu s mým povoláním – vyučuji
biologii a s mým druhým koníčkem - turistikou.
Nejčastěji fotografuji přírodu, krajinu a architekturu
s jejími detaily (městská zákoutí, střechy, apod.)
Jaký používáte přístroj?
V současné době analogový Canon EOS 300V a digitální Canon EOS 400D.
Digitální technika poskytuje více tvůrčích možností, než fotografování na film.
Může se zcela oprostit od technických záležitostí (čas, clona) a věnovat se tvůrčím
záměrům.
O čem bude vaše výstava?
Na výstavě budou jednak fotografie z cest po horách – švýcarské Alpy a italské
Dolomity, jednak detaily architektury měst a městeček (České Budějovice, severní
Itálie, Švýcarsko, Chorvatsko).
Jako vedoucí fotografického kroužku na gymnáziu můžete posoudit, jaký je zájem
mezi mládeží o toto umění?
Fotografický kroužek byl založený již v roce 1967. Každoročně se pohyboval počet
jeho členů mezi 5 -10 studenty. Letos se však přihlásilo 49 studentů! Již po dva
roky jsme získali v soutěži Fotografie roku – kategorie junior jako škola první místo
a v jednotlivcích byl Adamec druhý a Veručková třetí v kategorii portrét. Navíc se
nám letos podařilo pro naše mladé fotografy zajistit workshop s profesionálními
fotografy z časopisu Fotoaparát. Kromě historie fotografie se zdokonalí v technice
fotografování, ateliérových snímcích, kompozici apod. Mladí lidé tak nacházejí
ušlechtilou náplň svého volného času a nacházejí poezii tam, kde jiní vidí jen
prózu.
VI. výstava: P. Miroslaw Gierga - "Čechy krásné! Čechy mé?"
   
V. výstava: Miroslav Byrtus - "Okno do duše"
 Vystavujícího jsme se zeptali,
na jaké fotografie se můžeme těšit, jak dlouho se věnuje focení a co fotí nejraději?
S aktivním fotografováním jsem začal před necelým rokem a to tak, že jsem si koupil digitální fotoaparát.
Neměl bych vlastně zapomenout na má gymnaziální studia, během nichž jsem se stal členem fotografického
kroužku pod vedením prof. Matějky. Učili jsme se, co všechno musí fotograf dělat
ve fotokomoře - od vyvolání filmu
až po obsluhu „zvětšováku“. Dokonce jsme si
pro zajímavost ukazovali, jaké chemické procesy probíhají, vložíme-li exponovaný
fotopapír do vývojky. Možná bych ještě doma našel poznámky s chemickými
rovnicemi. Zkoušeli jsme různé efekty, jak ve fotokomoře, tak i před objektivem –
např. rozfázovaný pohyb.
Veškeré snímky, které mám, vznikly spontánně. Spontánnost hodně ovlivňuje
digitální fotoaparát, kdy člověk nerozmýšlí, jestli fotit má, nebo nemá. Když
snímek nevyjde, tak se jednoduše smaže.
Rád fotím okamžiky, které promlouvají do duše. Proto jsem výstavu nazval podle
jedné
z fotografií „Okno do duše“. Přál bych si, aby dveře do našich duší nezůstaly
zavřené především před námi samotnými.
Ať je tedy tato výstava povzbuzením.
Můj vřelý dík patří P. Miroslawovi za podporu při realizaci výstavy.
IV.výstava J. Mathauser - "obrazová výstava"
Výtvarná tvorba je pro tohoto mladého umělce jednou z možností, jak
překonat osamění mladého handicapovaného
člověka, který prošel těžkou životní zkouškou. Může být výzvou nejen pro ostatní lidi s handicapem, ale i pro zdravé.
Je ukázkou, že i život postiženého člověka má smysl a lze jej plnohodnotně prožít.
III.výstava P. Krzysztof Dedek - "Kuba - očima cestovatele"
 V pořadí třetí výstava autora P. Krzysztofa
Dedka z plzeňského DCM nás přenese do země vzdálené na Kubu.
Tomuto ostrovu je totiž výstava zasvěcena.
Již dnes se s námi rozdělil o pár myšlenek:
Je nesmírně těžké jen
v několika fotografiích zachytit
a zprostředkovat atmosféru Kuby. Je to neobvyklé místo,
plné kontrastů, které každý, kdo sem přijíždí, pochopí jen
stěží. I když pro nás z bývalého východního bloku je to snadnější. Při všech mých
cestách se snažím pozorovat lidi, je to skutečně fascinující. Ta dvě děvčata, která
budete moci zhlédnout
na výstavě, zůstanou díky fotografii už asi navždy v mé
paměti, stejně jako lidé cestující vozem taženým koňmi. Kuba fascinuje na několik
způsobů: mohou to být pověstné doutníky, vyhlášený rum nebo auta. Skutečné
divy. Člověk má pocit, že celý ostrov je jedno obrovské muzeum automobilů. Nebo
příroda! Slunce, pláž, palmy, úžasné moře…
II.výstava Kamil Blažek - "Protiklady"
  
I.výstava Jana Jankovcová - "Příroda a její proměny"
 Autorskou výstavou Jany Jankovcové byl zahájen cyklus fotografických výstav, které se pravidelně mění.
Příležitost prohlédnout si vystavovaná díla bude vždy po nedělní mši svaté, kdy se již pravidelně můžeme ve sklípku setkávat.
První vystavující jsme se zeptali, na jaké fotografie se můžeme od příští neděle těšit, jak dlouho se věnuje focení a co fotí nejraději?
Začala bych asi tím, co fotím nejraději. Kromě našich dvou dětí, nejvíce a nejraději fotím přírodu a její proměny během roku.
Také „Příroda a její proměny“ je název výstavy. Ráda fotím detaily, které mají svůj půvab a umí překvapit. Díky focení si člověk uvědomí, že i obyčejné věci, které nás běžně obklopují, jsou krásné a zajímavé. Někdy pomůže sluníčko a jindy dešťové kapky.
Kouzlu fotografování jsem propadla zhruba před rokem, kdy jsme si pořídili digitální fotoaparát, který mi umožnil fotit detaily a také možnost nafotit více záběrů, zkoušet, hrát si. Je to koníček, který Vás chytne a už nepustí. Foťák se stane pravidelnou nutností, někdy se musím smát, když běhám po zahradě a fotím, třeba
i z lehu pod stromem. Ale výsledek za to stojí.
Doufám, že snímky, které budou vystaveny, udělají návštěvníkům sklípku radost a pomohou nám zlepšit náladu v současném podzimním chmurném období.
Děkuji za nápad a možnost uskutečnění mojí první výstavy P. Mirkovi a P. Liborovi.
Počet návštěvníků sklípku:  ... NEPOČÍTANĚ!
|
